Žabka parádnice

Žabka Zuzanka znovu přepočítala penízky, které si už dlouho ukrývala ve vyvráceném pařezu. Tedy penízky to vlastně nebyly, spíš veliká hromada sušených much, červíků a pavouků, které si Zuzanka odepřela, aby měla pro straku. No a teď jí ta hromada poslouží jako penízky. Straka je totiž prohnaná obchodnice. Dokáže sehnat cokoli, co se leskne, a nechá si to dobře zaplatit. A Zuzanka s ní měla domluvu. Až nasbírá takovou hromadu much, červíků a pavouků, která bude tak velká jako tři Zuzanky dohromady, dá jí straka náušnice. Krásné blýskavé náušnice. A Zuzanka po nich toužila víc než po čemkoli jiném.

A ta chvíle byla tady! Zuzanka měla přesně tak velkou hromadu dobrot pro straku, kolik bylo třeba. Konečně!

Malá žabka parádnice koupila si náušnice,

Kdo to ale mohl tušit, žába přece nemá uši.

Zuzanka přiskákala k tůňce a štěstím celá zářila. V tlamičce si nesla svůj poklad a těšila se, až si ty svoje blyštivé náušničky nad tůňkou připne do … Ale co to? Ach můj ty světe! Zuzanka kouká na svůj odraz v tůňce a z očí se jí začaly valit slzy. Tolik se těšila na svoje náušnice, že úplně zapomněla, že přece žáby nemají uši! Ach já nešťastná, pláče Zuzanka, dala jsem do těch náušniček tolik peněz.

Žába nemá uši, přesto jí to sluší,

Bez třpytivých náušnic, líbí se nám mnohem víc.

Zuzance se valí slzičky proudem. Jak jsem jenom na tohle mohla zapomenout! Pláče a vzlyká a všude kolem ní dopadají do trávy veliké slzy. Ale Zuzanka si jich nevšímá a pláče a pláče. Tak dlouho se těšila, až se na sebe podívá do tůňky a uvidí, jak moc jí to s těmi náušničkami sluší. A tak pláče a pláče, až jí nakonec vůbec žádné slzičky nezbyly. A když konečně otevře oči a podívá se kolem sebe, vidí, že všude kolem ní se blýskají malé perličky. Zuzanka si je prohlíží a nevěří vlastním očím. Pak utrhne špičatou trávu na břehu tůňky a ty perličky, pěkně jednu po druhé začne navlékat, dokud z nich není náhrdelník.

Zuzanka svázala konečky trávy k sobě a tu nádheru si zavěsila kolem krku. V tu chvíli se mezi stromy prodral sluneční paprsek a opřel se do Zuzančina nového šperku. To byla záře! Zuzanka se šťastně usmála. Už nepotřebovala náušnice.