Ukázka z kapitoly Mikulášský trh

14.07.2026

Chvíli po poledni se na tržišti objevil Milda a pak i Karel. "Co tady děláš?" zeptala se ho Ema. "Máš zaracha, ne?"

"Už jsem to nemoh vydržet. Máma s tátou odjeli na celé odpoledne na návštěvu do Prahy a Ládíka vzali naštěstí s sebou."

"Zahlídla jsem tady Mildu. Tak ať se zas k něčemu nepřimotáš, nebo se nehneš z baráku až do Velikonoc," varovala ho Ema. Ale celkem zbytečně, protože Mildova pihovatá tvář se najednou vynořila z davu kousek od nich.

"Tys zdrhnul?" zakřenil se Milda. "To se hodí. Zahlíd jsem tady to zámecký nemehlo. Ještě jsme mu nevysvětlili, že cizí mimina se nekradou."

Karel zavrtěl hlavou. "Do ničeho takovýho mě netahej. Průšvihů mám dost a nehodlám strávit vánoční prázdniny v chlívku u Paši."

"Máš zaracha kvůli němu. To ti nevadí?"

"Vadí, ale nehodlám…" Větu nestačil doříct. Zezadu dostal takový žďuchanec, že se rozplácl na zemi jak dlouhý tak široký. Než se stihl vzpamatovat, dopadla na něho ještě Ema i s nůší. Šňůry i háčkované dečky, které nestihla prodat, ležely všude kolem. Sisi pištěla ze všech sil a oběma ručkama se chytala za hlavu. Košíček s mincemi upustila a drahocenné penízky se rozkutálely do všech stran. Všechno se seběhlo tak rychle, že ani jeden nevěděl, co se stalo. Jediné, čeho si stačili všimnout, byl tmavý koňský ocas vlající mezi rychle se rozestupujícími lidmi.

"Co to bylo?" nechápal Karel a rychle začal pomáhat Mildovi, který sbíral rozkutálené mince. Ema utěšovala Sisi, která byla tak vyděšená, že vytrvale pištěla. Lidé kolem začali sbírat zboží rozházené po zemi a podávali ho Emě.

"Chceš vědět, co to bylo!?" rozlítil se Milda. "Tak já ti to řeknu! Naše slavný princátko se projelo po tržišti na koni!" Lidé kolem přikyvovali. "Srazil vás oba okovanou botou!" Milda podal Emě sesbírané mince a šeptl jí přímo do ucha tak, aby ho nikdo neslyšel: "Tohle mu neprojde!" Pak se obrátil na Karla: "Jdeš se mnou?"

Karel, který byl ještě před chvílí skálopevně přesvědčený, že dnešek se obejde bez karambolů, přikývl. Emou lomcovala zlost a nehodlala zůstat stranou. "Kluci, počkejte!" sykla zlostně. "Jdu s vámi." Okolo stojící lidi už si zase šli po svých a Ema vzala oba kluky kolem ramen. "Co máte v plánu?" šeptla tiše.

"Tohle mu nesmí projít!" zuřil Milda. "Jezdí teď každej den na projížďku po loukách za městem a vrací se těsně po setmění. Počkáme si na něj a něco mu provedem!"


Share