Co bych v mládí udělala jinak, kdybych věděla to, co vím teď

Co bych v mládí udělala jinak, kdybych věděla to, co vím teď?

Zkuste se nad touto otázkou zamyslet. Já to zkusila. Je to hodně těžká otázka. Napadlo mě toho hodně, ale jedna věc čněla vysoko nad všemi ostatními.

V důsledku vyššího sebevědomí bych věděla, že to, co mi dělá radost, nemusím pověsit na hřebík a hledat potěšení v zálibách svého muže. Určitě bych nepřestala tančit, kvůli tomu, že mého vyvoleného to nebaví. Věděla bych, že mé koníčky jsou stejně důležité jako ty jeho a má přání nejsou malicherná jen proto, že jim můj muž nerozumí.

Šla bych za ním kamkoli, stejně jako tenkrát, ale za jiných podmínek:

• Musela bych cítit, že si toho váží a přeje si to víc než cokoli jiného.
• Musela bych si být jistá, že si uvědomuje, že opouštím vše, co je mi blízké, abych mohla být s ním. A že to dělám proto, že věřím, že on za to stojí. A že udělá všechno pro to, aby moji důvěru nezradil.
• Musela bych si být jistá tím, že pro něho jsem tak důležitá, že by byl ochoten opustit vše, co je mu blízké, aby mohl být se mnou. Ale zároveň bych ho takovému rozhodnutí nikdy nevystavila.
• Musela bych si být jistá, že každé jeho rozhodnutí vychází z jednoduchého slůvka MY, tedy ze stejné základny, z níž svá rozhodnutí dělám já.

Tyto podmínky pro mě byly důležité i tenkrát, ale já si nevážila sama sebe tak moc, abych na nich trvala. Ovšem, pokud bych tu úctu k sobě měla, můj život by se ubíral úplně jiným směrem. Jenže kdo ví, jestli by to byl správný směr. Možná, že právě ten směr, jímž se můj život ubíral, mi dodal pochopení věcí.